rodina Tápkovic se osobně omlouvá a zve nás příští rok na Metuji
|
konečně mám pocit, že ta voda začíná - setkání u klobás za Protivínem
|
první večer, prvni pivo v kempu Na pískárně
|
čtvrtek - snídaně sladkostí pod dohledem diabetologa
|
a je to tu - rok očekávaný povel "NÁSTUP"
|
jak Miloš povel uslyšel, zahodil vše co měl v rukou a viditelně ožil
|
před rozdělováním identifikačních znaků
|
a po rozdělování identifikačních znaků
|
vzácný exemplář "vodáka pruhovaného" /aqua linius zebrus/ v našich řadách
|
jez Vyšší Brod a už všichni ví, komu bude udělena historicky první Potápka III. stupně
|
Radek na Potápku nedosáhl.
|
Berťa - svérázný způsob zdolání jezu v ?Herbertově?
|
s úsměvem jde všechno líp i kdyby chleba nebyl
|
U veverek - ochutnávka veverčích hovínek
|
Rožmberk - Jeníček poprvé jako zadák
|
na tábořišti, kde jsme loni končili, se schováváme před deštěm
|
očistná koupel po dojetí do kempu
|
Jiří má potřebu něco přeříznout
|
háček se hodí i jako držák ke kontrabasu
|
nesměle začínáme zpívat...
|
...a záhy, s příchodem bouřky, končíme
|
pátek - ráno po bouřce, Evička elegantně připravená k pověšení prádla
|
Kolda se obětuje a dopijí láhev slivovice od sousedů z Moravy
|
pochvala před nastoupenou jednotkou za záchranu uplavaného psa
|
Jiří, uděluji ti první Potápku...
|
...a hned II. stupně za předvedený výkon...
|
...a Evičce taky (tady ceremoniál probíhá nepatrně odlišně)
|
slavnostní nástup druhého dne, ti štastnější z nás, s oceněním
|
i po slivovici "mlčeti zlato"
|
Jiří asi něco hledá
|
Jeník vyrábí vlajku
|
a všichni si hrají, zatímco skupina řidičů přesunuje základní tábor
|
jez Větřní v provedení Zuzky a Klárky...
|
...Martina a Lenky...
|
...Jany a Venci...
|
...Radka a Jeníka...
|
...Berti a Renči...
|
... ale stejně, ze břehu se na to dívá nějak líp
|
soulodíme
|
a už jsme v Krumlově
|
nuda v Krumlově
|
velká nuda v Krumlově
|
občerstvení v Krumlově (tak asi na tento okamžik jsem v noci dlouze vzpomínal na WC)
|
a další jez
|
nikdo se neudělá
|
Jeník řídí říční dopravu
|
všichni to zvládají
|
v pohodě...
|
a tady už je to veselejší, jez pod lávkou nezklame
|
šup do vlny
|
šup ven
|
šup vzhůru
|
šup dolů (pro radost "vietnamských" turistů)
|
společně vyždímáme svršky
|
společně se vyfotíme (Ty, Berťo, co ti to tam...?)
|
a společně můžeme obdivovat Jirku ze zadu
|
drbací a masírovací přestávka kousek před Zlatou korunou
|
Radek obdaroval háčky cucáním
|
sedni si pořádně na nárazník a usuš si jí...
|
Zlatá koruna - první jez, kde Hanka nedělá ksicht
|
Jeník se chce udělat - touží po Potápce
|
a nedaří se mu to
|
Radkovo autoportrét (můj dojem, že zde řeka teče do kopce byl správný)
|
zalepování odřené pacičky
|
večer u táboráku
|
každý svítí tím, čím umí
|
sobota - ranní sedící nástup
|
a už jsme na vodě - občerstvení u maringotky
|
kupujeme placky
|
poslední jetelný jez...
|
...už nikoho ani moc nezajímá
|
i Jeníček to dává s přehledem...
|
...ale co to? To vypadá, na koupel na poslední chvílí
|
Martin má radost, o zlaté Potápce je rozhodnuto
|
poslední nasednutí, za 800 metrů končíme
|
zbytek odpoledne - rekonvalescence
|
trochu hlubší rekonvalescence
|
timto fernetovým nápojem se Kolda snaží zahnat vzpomínku na občerstvení v Krumlově
|
zatímco pro ostatní Jeníček připravuje míchané nápoje
|
ještě trochu coly
|
na zdar akce
|
násos z hluboka
|
takto se má starat háček o zadáka, nic naplat, má dobré vychování z domova (slyším Čendu jak dodává: "Ale byla to dřina!")
|
příprava na večerní divado - Venca si vyrobil motýlka
|
na tento obrázek se podívejte, až se vám bude zase někdy chtít na Vltavu
|
divadlo s pivem, klobásou...
|
...herci
|
neděle ráno - předávání zlaté Potápky Jirkovi
|
a Evičce (...se mě ten ceremoniál líbí čím dál víc)
|
Tak mámo, jedem domů
|
ještě prohlédneme klášter ve Zlaté koruně
|
a tyhle ryby z Písku nás zvou třebas na Otavu. Ne?
|